Vlk Fenri

Vlk Fenri (možné přepisy jsou i Fenrir nebo Fenris) se vyskytuje v mytologii dávných obyvatel Skandinávie. A ze Skandinávie pochází také orientační běh.

Vlk Fenri byl jedním z příšerných potomků boha Lokiho a obryně Angrbody. Bohové vyslechli věštbu, že tento vlk společně se svým příbuzným jednoho dne zničí celý svět. Takže zvíře lapili, aby měli jeho výchovu pod kontrolou. Jedině Týr, nejstatečnější ze všech bohů a patron všech odvážných bojovníků, měl v sobě dost odvahy se o vlka starat. Dokud byl vlk ještě štěně, všechno probíhalo hladce, když však bohové zpozorovali, jak ohromné zvíře z vlka vyrůstá, znervózněli a rozhodli se ho uvázat na řetěz. Jak však takové zvíře dát na řetěz? Snažili se vlka všelijak ošálit. Namluvili vlkovi, ať se nechá spoutat, že půjde o zkoušku jeho síly. Když se dokáže vymanit – čím silnější pouta budou, tím větší bude jeho sláva, pokud pouta prasknou. Bohužel, ať jej spoutávali jakkoli silnými řetězy, vlk je vždy dokázal zpřetrhat.

Jediným řešením bylo nechat si od zručných řemeslníků, skřítků, vyrobit netypická pouta zhotovená ze šesti prvků: z dupotu kočky, z vousů ženy, z kořenů skály, z medvědí šlachy, z rybího dechu a z ptačí sliny. Skřítkové se tohoto úkolu zhostili dobře. Nebylo divu, že z takového materiálu vyrobili pouto velice jemné, přesto však nesmírně pevné a silné. Poté bohové opět vlka lákali do léčky, aby si nasadil i toto pouto, a argumentovali tím, že přece pro někoho, kdo dokáže zpřetrhat železná pouta, musí být něco takového hračka. Jenže vlk na to odvětil, že nesklidí žádnou slávu, když přetrhne tak tenkou šňůru. Je-li však udělána lstí a záludně, nechce s tím mít nic společného. Nakonec se přece jen zalekl, že ho začnou osočovat ze zbabělosti. Fenri však souhlasil jen pod podmínkou, že na důkaz poctivého úmyslu vloží jeden z bohů svou ruku do Fenriovy tlamy, až ho budou spoutávat. Bohové se po sobě zmateně podívali. Nikomu se do takového úkolu nechtělo. Nakonec se obětoval statečný Týr. Spoutali vlka záludnými pouty. Vlk se vzpíral v touze vymanit se, ale nešlo mu to, tak ukousl Týrovi ruku. „Tu se všichni smáli – kromě Týra.“

Bohové se chopili spoutaného vlka, přivázali ho k mohutnému kameni a vrazili mu do chřtánu meč, aby nemohl kousat. Tak ho tam nechali a bude tam ležet až do konce světa (ragnarok).

 Až nastane ragnarok: „Vlk spolkne slunce, a to bude pro lidi těžké neštěstí. Jiný vlk pohltí měsíc, což způsobí též mnoho strastí. Hvězdy zmizí z nebe. Potom se začnou země a všechny hory chvět tak, až se vyvrátí stromy, skály se zřítí a všechny okovy a pouta prasknou a přervou se. Tehdy se osvobodí vlk Fenri…“

(Podle: R.I.Page, 1997: Severské mýty. Nakladatelství Lidové noviny.)